Typy cen energií (spot, fix, pevná)

PEVNÁ CENA

Pevně stanovená cena, která se v průběhu smlouvy může změnit (tzn. v průběhu doby může dojít k navýšení ceny). Máte jasně stanovenou cenu za MWh, která je každý den stejná

FIXOVANÁ/FIXNÍ CENA

Pevně stanovená cena, která se v průběhu smlouvy nemůže změnit (tzn. nemůže dojít k navýšení ceny po dobu trvání „fixace“)

SPOTOVÁ CENA

Plovoucí cena, hýbe se podle ceny na burze – tzn. u plynu je každý den jiná, u elektřiny každou hodinu jiná. Většinou je vyšší v „peaku“ v době od 08:00 do 20:00 hod a nižší v „off-peak“ od 20:00 do 08:00 hod.

Jakou smlouvu na dodávku elektřiny uzavřít?
Záleží na typu zákazníka

Při volbě smlouvy o dodávce energie mají zákazníci v principu na výběr mezi třemi typy kontraktů: 

• fixovanými
• pevnými
• flexibilními (spotovými). 

Poslední jmenovanou možnost známe primárně pod pojmem „spot“, protože se jedná o smlouvy, v nichž jsou ceny dodávané energie svázány s těmi velkoobchodními na takzvaném spotovém trhu. Právě tento typ kontraktu se v posledních měsících, během nichž trhy zaznamenaly velké cenové výkyvy, dostal pod palbu kritiky některých médií a politiků. Na svém webu proti němu varuje dokonce i Energetický regulační úřad, který upozorňuje na rizika se spotem spojená. Je však skutečně nutné se jej obávat?

Kdo a kdy může jednotlivé typy smluv využívat?

V obecné rovině se v současné době odběratelé elektřiny člení podle napěťové hladiny a podle typu odběratele (podnikatel/nepodnikatel). Odběratelé na napěťových hladinách vysokého a velmi vysokého napětí (tj. od napěťové hladiny 1 kV) jsou prakticky všichni podnikatelé a mají tzv. průběhové měření, neboli měření, které v každém okamžiku načítá hodnoty odběru elektřiny a k nim i přiřazuje časové snímky, takže je jasné, kdy a kolik elektřiny měřený odběratel odebral.

Odběratelé z hladiny nízkého napětí, ať již se jedná o podnikatele nebo domácnosti, mají ve velké většině případů tzv. neprůběhové elektroměry, tedy měřidla, které se odečítají jednou za rok, případně několikrát za rok. V případě odečtu jednou ročně tak není jasné, kolik odběratel odebral v zimních měsících a kolik v letních. Odběratelé z nízkého napětí, kteří si instalovali v rámci svého odběrného místa fotovoltaickou elektrárnu, tak v rámci připojení této elektrárny dostali v rámci procesu připojení zdroje průběhový elektroměr. Rovněž v ČR byly realizované různé pilotní projekty, v rámci kterých se osazovaly průběhové elektroměry (tzv. Smart Metery), příp. je mají osazené odběratelé s velkými odběry, či kteří o to požádali provozovatele distribuční soustavy.

Z výše uvedeného vyplývá, že odběratelé bez nainstalovaného průběhového měření mají pouze možnost výběru smlouvy za pevnou cenu, určenou na definované období, případně danou ceníkem dodavatele. V dalším textu si shrneme podstatné rysy a výhody/nevýhody jednotlivých typů smluvního stanovení ceny komodity (tedy té neregulované části dodávky), kdy poslední možnost je pouze pro odběratele s průběhovým měřením.

Plně fixovaný kontrakt: Stabilita a klid v duši

K zodpovězení této otázky je třeba si nejprve ujasnit, jaké podmínky pro zákazníky z jednotlivých typů smluv vyplývají. V případě plně fixovaných kontraktů je to jednoduché: podepisují se zpravidla na konkrétní dobu (například 2-3 roky), během nichž dodavatel garantuje odběrateli neměnnou cenu (díky tomu, že daný objem energie nakoupí předem, na tzv. futures trhu). 

U této volby je třeba dávat pozor na cenu za kWh zejména v širším kontextu střednědobého tržního vývoje. Může se totiž stát, že po krizi, jakou byla ta loňského roku, budou ceníkové částky poměrně vysoké, i když ceny na trhu již výrazně klesly. U některých dodavatelů se například fixní ceny ještě dnes pohybují kolem státem nastaveného stropu (5000 Kč/MWh bez DPH), ačkoliv měsíční průměr na spotovém trhu tuto částku naposledy přesáhl v prosinci 2022 a od začátku roku se pohybuje v intervalu od 2400 do 3200 korun. 

Přesto si však fix své zákazníky najde. Vhodnou volbou je zejména pro ty, kteří rádi plánují dopředu, a klidně si v dlouhodobém horizontu rádi mírně připlatí výměnou za to, že se vůbec nemusí starat o aktuální tržní vývoj, ať už v krizích či v klidných časech.

Pevné ceny: Pro ty, kteří hledají menší závazek

Alternativou k  fixovaným kontraktům jsou ty, v nichž jsou ceny sice pevně stanoveny ceníkem dodavatele, v průběhu smluvního období však mohou být v reakci na tržní vývoj několikrát upraveny. Na rozdíl od fixních smluv, jsou podepisovány nejen na dobu určitou, ale i na dobu neurčitou. Od smlouvy lze odstoupit při zvýšení ceníkové ceny.

Tato možnost tedy může být atraktivní pro odběratele, kteří jsou ochotní čas od času zkontrolovat vývoj cen, a případně na něj reagovat výpovědí či odstoupením od smlouvy (odstoupení lze v případě navýšení ceníkové ceny) a podpisem ať už u jiného dodavatele, či jen na jiné bázi (tj. spot nebo pevný fix). K této flexibilitě se však vážou jisté náklady: cena za jednotku energie může v případě částečně fixovaných smluv převýšit částky stanovené ve fixních kontraktech na dobu určitou. Při předčasném ukončení smlouvy s pevnou cenou na dobu určitou, je ve smluvních podmínkách sjednána sankce. Samotná změna dodavatele je bezplatná, ale je nutné tomu věnovat určitou energii.

Velkým odběratelům z vysokého a velmi vysokého napětí dodavatelé nabízejí i odlišné typy smluv, kdy nákup elektřiny a z toho odvozená cena probíhá buď jako postupné nákupy v předem daných periodách, nebo se nakupuje v daných časových úsecích apod. Výsledná cena za rok je pak dána součtem jednotlivých nákupů. Dodavatelé tento typ kontraktů však nenabízejí tzv. hromadně obsluhovaným zákazníkům, pro které by měli mít jednotný přístup.

Spot: Dobrý sluha, špatný pán?

Nákup za tzv. spotové ceny neznamená, že by si zákazník nakupoval sám vlastním jménem na trhu. To by musel být tzv. subjektem zúčtování se všemi povinnostmi z toho vyplývajícími. Některým velkým zákazníkům se to může vyplatit, ale to se určitě netýká odběratelů s malým odběrem. Ti nakupují za spotové ceny (případně, pokud mají vlastní fotovoltaickou elektrárnu, tak i prodávají) prostřednictvím dodavatele elektřiny. K ceně odběru si pak dodavatel připočítává určitou „prémii“ či „přirážku“ za dodanou elektřinu, ve které má dodavatel zahrnuté vlastní náklady spojené s dodávkou elektřiny (např. náklady na odchylku mezi sjednaným a odebraným množstvím elektřiny) a svoji marži. V případě prodeje elektřiny od zákazníka dodavateli je od ceny odečtena „prémie“ pro dodavatele.

Je již jasné, že každá z možností má své výhody i rizika; v případě smlouvy založené na spotových cenách tomu není jinak. V případě smluv založených na spotových cenách totiž nečekané náklady spojené s nepříznivým vývojem trhu nese sám koncový zákazník, nikoliv jeho dodavatel. 

Spotové smlouvy vyžadují alespoň základní schopnost reagovat na tržní vývoj: když ceny rostou, je na místě spotřebu optimalizovat a třeba se i dočasně omezit. A zároveň nepodlehnout obecně šířené panice. Poněvadž z historie posledních let plyne (včetně krizového roku 2022), že ceny na denních/spotových trzích byly v průměru nižší, než byly ceny ročních či čtvrtletních produktů. 

Spotový typ kontraktu je tedy ideální pro ty, kdo si chtějí ponechat maximální kontrolu nad svými náklady, protože ví, že v době nízkých cen s úsporami chytře naloží a v případné krizi z nich budou schopni neočekávané náklady pokrýt. Ideální je pro takového případy mít na střeše fotovoltaickou elektrárnu, velkou baterii a chytré spotřebiče řízené inteligentním řídicím systémem.

V případě spotu zkrátka svému dodavateli neplatíte za bezpečí, ale jen za to, že vám poskytuje energii, jak jen levně to v daný moment umí. A se zvýšeným rizikem přichází nižší cena, která vždy reflektuje aktuální tržní vývoj: když je na trhu levně, nemusíte přeplácet a výrazně ušetříte. A platí to i zcela naopak a je radno mít na paměti riziko cenových výkyvů, které nelze nikdy vyloučit, a zacházet s financemi zodpovědně: vznik polštáře proti krizi je totiž plně ve vaší režii.